Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dekódování sériových čísel vybraných bankovek. Metropolitní Francie, Zámořská Francie a související oblasti.

31. 8. 2021

     Jednou z nejvýznamnějších anatomických pozic mapy bankovek jsou sériová čísla, někdy označovaná jako čísla kontrolní. Sériová čísla bankovek jsou specifickým alfanumerickým identifikátorem, který má vlastnost neopakovatelnosti a unikátnosti a jejich skladba je natolik složitá, že vedle jiných prvků ochrany bankovek představuje jeden z nejdůležitějších. Jedná se o sestavu čísel, písmen, případně znaků a tím má sériové číslo hned několik základních vlastností (subidentitů; atributů). Sériová čísla jsou tisknuta metodou tisku z výšky pomocí tzv. číslovačů. Ty jsou nastaveny na automatický tisk, který zajišťuje číslování bankovek ve stoupající aritmetické řadě. Číslovače tisknou alfanumerické údaje na příslušné cedule na tiskovém archu. Pouze pro připomenutí tisk z výšky je jedna z nejstarších tiskových technik, kde místa určená k tisku jsou na tiskové desce vyvýšena a na ně se nanáší barva.

     Sériová čísla obecně mají řadu podob, které se však u jednotlivých bankovek (států) mohou odlišovat. Předně se jedná o lokaci sériových čísel; tzn. o uložení sériových čísel bankovky na její anatomické mapě. Sériová čísla mohou být a povětšinou tomu tak je, na aversu bankovek. U části bankovek jsou však sériová čísla umístněna na jejich reversu. Nalezneme je kupříkladu na holandských bankovkách emisí 1966–1972 Issue, 1973 Issue nebo 1977–1985 Issue nebo u indonéských bankovek.

indonesie-5000-114a-a.jpg 

indonesie-5000-114a-r.jpg

Indonésie 5000 rupií; Pick#114a; 1975; obě sériová čísla jsou lokalizována na reversu bankovky [XCZ 041581]

 

 

 

 

Pozn.: mezi lokací na aversu a reversu je poměrně častá vzájemná kombinace (A x A; A x R; R x R).

francie-50-157ad-a.jpg

 

 

 

 

 

 

 

francie-50-157ad-r.jpg

 

 

 

Francie 50 franků; 1992;Pick#157a; sériová čísla se nacházejí na aversu a reversu bankovky

 

 

 

 

 

 

 

    Každé sériové číslo má dvě základní vlastnosti; svoji skladbu a své prostorové uspořádání. Sériová čísla jsou na ploše bankovek nejčastěji dvě. Jsou však výjimky, kdy bankovka obsahuje pouze jedno sériové číslo, které je umístněno na aversu, případně reversu. Většinou je však počet sériových čísel zpravidla omezen na dvě sériová čísla.

    Významnou vlastností sériových čísel je jejich prostorová orientace. Sériová čísla, jak jsme již uvedli výše, se skládají z písmen, symbolů a čísel. Jejich prostorová orientace má celou řadu podob a také několik variant uložení. Písmena a symboly mohou označovat mimo jiné sérii konkrétní bankovky. V tom případě se zpravidla nalézají buď na začátku, nebo na konci sériových čísel. Dále v souvislosti se sériovými čísly platí, že pozice na prvém až čtvrtém místě mohou vyjadřovat také sérii konkrétní bankovky (v uvedeném příkladu níže DF nebo DF54). Pokud tomu tak je a sérií bankovky je DF54, zůstávají prvé dvě číselné pozice (54) horizontální, tzn. bez ascendence, descendence i fragmentace. Série u čísel mnohdy chybí a je vyznačena samostatně kdekoli v poli bankovky, nejčastěji na jejím aversu. Prostorové uspořádání sériových čísel označujeme jako tzv. model (také někdy modelace) sériových čísel. Počátek sériových čísel v numerické oblasti za případným prefixem u celé řady bankovek může vyjadřovat rok emise (např. AK 09213784 – bankovka tištěna v roce 2009).

   Skladba sériových čísel je charakterizována čtyřmi významnými pozicemi, které se označují jako prefix, sufix, infix a posfix. Pokud mají tyto pozice charakter písmen, zbývající část sériových čísel se označují digit (číslice). Pakliže je celé sériové číslo složeno výhradně z čísel, identifikace uvedených čtyř pozic je složitější. Alternativním termínem pozic sériového čísla je interfix.

   Sufix je lokalizován mezi [Q]prefixem a infixem nebo [B] mezi infixem [W] a posfixem [R]. Prefix na počátku sériové čísla má svoji vlastní symboliku. Používaná se symbol # [1x – X]. Počet znaků odpovídá počtu písmen nebo čísel, mající charakter prefixu. Zpravidla se jedná maximálně o 3 pozice, výjimkou jsou 4 pozice (např. bankovky Papua Nová Guinea).

    Dekódování sériových čísel se týká bankovek v drtivé většině týkajících se oblastí vázaných na Francii. Jak uvidíme dále, vliv francouzské notafilie nalezneme také na bankovkách zdánlivě s Francií nesouvisející (Řecko, Jugoslávie). V době od poloviny 18. století do začátku 19. století Francie prošla řadou válek a vnitropolitických otřesů (sedmiletá válka, americká válka za nezávislost, Velká francouzská revoluce a napoleonské války), jejichž následkem byla mimo jiné i ztráta řady kolonií.

   Z pohledu nejstručnější historie Francie přišla ve prospěch Velké Británie, Španělska a USA o tzv. Novou Francii (=Nová Francie je označení pro území kolonizovaná Francií v Severní Americe v letech 1534-1761). Roku 1791 ztratila karibický Saint Dominique, který si vybojoval nezávislost pod názvem Haiti. Napoleon v letech 1798 až 1801 kolonizoval Egypt, ale brzy jej zase ztratil. Po napoleonských válkách navíc Francie musela Britům přenechat Svatou Lucii, Tobago, Seychely a Mauricius. Již během 2. světové války nastalo období dekolonizace francouzské koloniální říše. Nejdřív Japonsko okupovalo Indočínu, poté Velká Británie Sýrii, Libanon a Madagaskar a USA zabralo severní Afriku. Ihned po válce byl v indočínské válce ztracen Vietnam, alžírská válka připravila roku 1962 Francii o Alžírsko. Úplný pád impéria však nastal již v roce 1960, kdy se po místních referendech osamostatnila většina francouzského území v Africe.

   Do současnosti přetrval ve svazku s Francií rozsahem jen zlomek jejích zámořských teritorií. Jde o ostrovy Mayotte a Réunion, Francouzskou Guyanu, Martinik, Guadeloupe, Francouzskou Polynésii, Novou Kaledonii, Francouzská jižní a antarktická území a Saint-Pierre a Miquelon při východokanadském pobřeží. Nejen z pohledu notafilie se oblasti související přímo s Francií rozdělují na tzv. Metropolitní Francii, jak je nazývána evropská část Francie (včetně Korsiky, která neleží na evropském kontinentě). V literatuře je Metropolitní Francie popisována často také jako kontinentální. Francouzská republika zahrnuje také mimoevropská území. V tomto případě se hovoří o tzv. Zámořské Francii. Jedná se o pět zámořských regionů skládajících se vždy jen z jednoho stejnojmenného départmentu, kterými jsou Guadeloupe, Guyane, Martinique, Mayotte a Réunion. Dále jsou to tzv. zámořská společenství, mezi něž patří Francouzská Polynésie, Saint Pierre a Miquelon, Svatý Bartoloměj, Svatý Martin, Wallis a Futuna. Speciální postavení pak mají Nová Kaledonie, Francouzská jižní a antarktická území a Clippertonův ostrov.

Obecná charakteristika sériových čísel na francouzských bankovkách (1906-2000)

    Francouzské bankovky uvedeného období mají velmi specifické uspořádání sériových čísel do tzv. pozic. Těchto pozic se v základní podobě popisuje pět. Sériová čísla mají navíc několik možných kombinací.

    První pozicí je tzv. kontrolní číslo, které odpovídá číslu sériovému. Druhou pozicí je písmeno značící sérii bankovek. V některých případech je v řadě přeskočeno písmeno „I“, kdežto písmeno „W“ následuje až za písmenem „Z“. Poslední uvedené je vyčleněno obecně pro bankovky REPLACEMENT. Dále je to číselná série bankovky, představující vždy skupinu 1 000 bankovek (do roku 1940). Jak uvidíme níže, počet bankovek v sériích se od roku 1953 zvyšuje na 100 000 a od roku 1992 dokonce na 1 000 000. Podstatné pro stanovení kontrolního čísla bankovek je znalost tištěných sérií. To je možné zjistit v archivech národních bank bývalých francouzských zámořských území nebo u Francouzské národní banky. Důležité je číslo bankovky, které udává pořadí (=číslo) v příslušné sérii bankovky a současně je to poslední trojčíslí z kontrolního čísla. Poslední pozicí je alfanumerická (synonymum číselná) sada sérií, obsahující teoreticky všech 25 písmen abecedy, jak je uvádíme níže. Alfanumerických sad se při výpočtu zpravidla uvádí všech 25. Na základě znalosti uvedených pěti pozic je možné určit tzv. číselnou [numerickou] sekvenci bankovek.

 

Kompletní sada sérií

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

R

S

T

U

V

 

X

Y

 

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

 

23

24

 

Z

W

 

25

 

VARIANTA 1

     Jako příklad bankovky, u které je v každé sérii tištěno 1 000 kusů, představujeme nominální hodnotu 5 franků z roku 1913, Pick#70a. Datování této bankovky je specifické v tom, že je doprovázeno znamením zvěrokruhu (ve střední pozici). Konkrétní datum emise je možné určit výhradně kombinací uvedených údajů na bankovce čtené zleva doprava. Co se týká měsíce emise (ty jsou kódovány znameními zvěrokruhu), ten lze zjistit výhradně u Francouzské centrální banky (Banque de France). Datování spolu se znakem zvěrokruhu se týká bankovek z let 1909 – 1923. U později tištěných bankovek je nenalezneme. Datum emise je ohraničeno tzv. interním datovým kódem (=internal data code) v podobě různých velkých písmen abecedy.   

datovani.jpg

 

 

 

francie-5-70e-1916-aa--popis.jpg 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pick#70a; D.  2. 08. 1913.  D.;  znamení lva; avers

A – kontrolní číslo bankovky (zpravidla zaujímá 9 pozic); B – série bankovky; C – číselná série bankovky (x 1 000); D – číslo bankovky (= pořadí bankovky v rámci série C); E – datum emise bankovky (značení A – E platí také u níže použitých snímků

francie-5-70e-1915-aa--popis.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pick#70e; N. 31. 03. 1913.  N.;  znamení berana; série Y; avers

   Pro následující vysvětlení dekódování sériového čísla bankovky  Pick#70a jsou podstatné některé informace, bez jejichž znalostí by dekódování nebylo možné. Jednak se jedná o fakt, že číselná řada konkrétní bankovky (C) se pro výpočet vždy ponižuje o 0001 nebo 0001, 001, 01 (podle počtu pozic číselné série bankovky) a to rovněž u bankovek tištěných po roce 1940 až do roku 1979. To vyplývá z následující tabulky, kde je uvedena diference mezi tiskem 1 000 kusů (vždy série A) bankovek v rámci série a tiskem 1 001 (série B) a více kusů bankovek (od 100 000 do 1 000 000; viz výše). Tato skutečnost vychází z tzv. numerické sekvence bankovek.     

    Obdobně se upravuje počet sérií. Pokud je u konkrétní bankovky uvedena jako poslední série Q (bez série „I“) počet sérií se upravuje v tomto případě na 15 (A – H a J - P bez „I“). Dále se jednoduše stanovuje pořadí [D], které kopíruje poslední trojčíslí kontrolního čísla.

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

 Numerická sekvence bankovky

kontrolní číslo

000 000 001

000 000 002

000 000 999

000 001 000

000 001 001

série

A.001

A.001

A.001

A.001

B.001

pořadí [D]

001

002

999

000

001

    

 Dekódování sériového čísla bankovky Pick#70a vychází z výpočtu třech vzorců A – C, jejichž součtem je určení konkrétního sériového (kontrolního) čísla.  

 

B

počet kompletních číselných sérií

(- 001)

6523

počet alfanumerických sérií

25

počet tištěných bankovek v každé sérii

1 000

výpočet A

 

A = ΣBx  ΣBx C

6523 x 25  x 1000 = 163 075 000

B

počet sérií (A - F)

6

počet tištěných bankovek

1 000

výpočet B

 

B = ΣBx  ΣB 

 6 x 1000 = 6000

A

B

C

D

E

F

G

 

1

2

3

4

5

6

7

 

B

pořadí bankovky v rámci série

568

výpočet C

 

C = + ΣB1

 + 568

 

 

 

    Závěrečný výpočet, který povede k dekódování sériového čísla použité bankovky Pick#70a má tuto podobu Σ = ΣA + ΣB + ΣC; tzn. 163 075 000 + 6000 + 568 se rovná 163 081 568, což odpovídá kontrolnímu (=sériovému) číslu bankovky (pozice A).

francie-5-70e-1916-aa--detail-serioveho-cisla.jpg

 

 

 

 

 

 

detail sériového čísla Pick#70a

 

    Výše jsme věnovali pozornost dekódování jedné z mnoha variant značení francouzských bankovek. Těch je z období 1906 – 1992 celkem 11.  Ne všechny varianty však obsahují kompletní údaje A – D, jak je uvádíme u Pick#70a.

 

VARIANTA 2

           Po roce 1940 se počty bankovek v jednotlivých sériích zvýšili na 100 000 bankovek na místo před rokem 1940 tištěných 1 000 kusů bankovek. Nejviditelnější změnou je, že číslo bankovek se zvyšuje na 5 pozic (= posledních pět čísel kontrolního čísla studované bankovky) z původních třech. Celkové schéma číslování je stejné, pouze se upravuje počet bankovek při 25 kompletních sériích z 25 000 kusů na 2 500 000 kusů (25 × 100 000). Bankovky s tímto schématem se označují jako 100.000-Note Series. Tato varianta bankovky je v odpovídajících letech nejpočetnější (1945 – 1979), vyjma Pick#146 až Pick#149.

 

francie-10000-136b-2--a--replacement--popis.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

Pick#136b[2] REPLACEMENT [Z.xxx]; D.  2. 10. 1958.  D.;  avers; popis viz Pick#70a; u této bankovky, jakožto také u zbývajících bankovek z let 1953 – 1958 (viz také VARIANTA 4) se křížem zdvojuje C (série bankovky; červená šipka) a číslo bankovky (D; modrá šipka)

Pozn.: datování bankovky je obdobné jako u Pick#70a s výjimkou přítomnosti odpovídajícího znaku zvěrokruhu

B

počet kompletních číselných sérií

(- 001)

131

počet alfanumerických sérií

25

počet tištěných bankovek v každé sérii

100 000

výpočet A

 

A = ΣBx  ΣBx C

131 x 25  x 100 000 = 327 500 000

B

počet sérií (A - X)

23

počet tištěných bankovek

100 000

výpočet B

 

B = ΣBx  ΣB 

 23 x 100 000 = 2 300 000

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

R

S

T

U

V

X

Z

 

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

 

 

pozn.: počet sérií se z 24 (bez Z) upravuje na 23 (X) současně do počtu sérií se v tomto případě zahrnuje také pozice 9 [ série I]

 

B

pořadí bankovky v rámci série

57 889

výpočet C

 

C = + ΣB1

 + 57 889

 

 

    Součtem hodnot ze vzorců A – C dospějeme opět ke kontrolnímu (sériovému) číslu konkrétní zobrazené bankovky.

327 500 000 + 2 300 000 + 57 889 = 329 857 889 [Σ = ΣA + ΣB + ΣC]

francie-10000-136b-2--a--replacement-detail-seriove-cislo.jpg

 

 

 

 

 

 

VARIANTA 3

   Počínaje sérií bankovek z roku 1992 je číslování bankovek uvedeno spolu se sériemi, které jsou zapisovány přímo před devítimístným číslem bankovky. To je vytištěné na aversu a reversu bankovek. Také toto schéma číslování bankovek a výpočet sériového čísla je identický s představenou metodou výše u Pick#70a & Pick#136b[2]. Rozdíl je v tom, že u bankovek z roku 1992 a později, je v každé sérii tištěno 1 000 000 bankovek. Reálné kontrolní číslo není na bankovkách uvedeno, ale lze jej vypočítat pomocí stejné matematické sekvence vzorců A - C, jako u předcházejících bankovek. Počet pozic na bankovkách uvedených výše se přitom u bankovky prezentované dále snižuje z pěti na jedinou, nepočítáme-li uvedený rok emise. Počínaje podobou čísla A 000 000 001 (první trojčíslí má podobu A 000), bankovky byly tištěny pro každý prefix (v uvedeném příkladu A) ve skupinách po jednom milionu. Po dosažení čísla A 999 999 999 následuje tisk B 000 000 001. Pokud je dosaženo písmene W, číslování se restartuje od A 001 000 000.

     Co se týká prefixu bankovek, ten je vždy chápán spolu s následující trojicí čísel jako série bankovek. Jako příklad uvádíme prefix D 314. Vlastní výpočet sériového čísla bude kupříkladu 314 190 483. Sériovému číslu odpovídá pouze posledních 8 číslic, tzn. 14 190 483.  První číslo za prefixem (3) se v rámci sériového čísla nezapisuje. U bankovek po roce 1979 se číselná řada bankovek o 001 neponižuje, protože na mapě bankovek není zaznamenána. Nadále se však upravuje série (=prefix) bankovek, která se po vytištění jejich odpovídajícího množství posouvá o pozici kupředu. 

francie-500-160a-1--a-popis.jpgfrancie-500-160a-1--vodoznak-a.jpg

 

 

 

 

 

francie-500-160a-1--r-popis.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pick#160a; 1994 (E); série a sériové číslo (A) je umístněno na aversu (vlevo) a reversu (dole) snímek vpravo – vodoznak bankovky korespondující s nosným motivem (Marie Curie & Pierre Curie)

B

počet kompletních číselných sérií1

18

počet alfanumerických sérií1

23

počet tištěných bankovek v každé sérii

1 000 000

výpočet A

 

A = ΣBx  ΣBx C

18 x 23 x 1 000 000 = 414 000 000

 

 

 

 

 

 

 

 

1 údaje od Banque de France; 2000

B

počet sérií (A - F)

6

počet tištěných bankovek

1 000 000

výpočet B

 

B = ΣBx  ΣB 

6 x 1 000 000 = 6 000 000

A

B

C

D

E

F

G

 

1

2

3

4

5

6

7

 

B

pořadí bankovky v rámci série

605 345

výpočet C

 

C = + ΣB1

 + 605 345

 

 

414 000 000 + 6 000 000 + 605 345 = 420 605 345 [Σ = ΣA + ΣB + ΣC] posledních osm číselných pozic odpovídají sériovému číslu prezentované bankovky 20 605 345; 4 poslední číslo roku emise (1994)  

francie-500-160a-1--a-detail-serioveho-cisla.jpg

 

 

 

 

 

 

 

       Jak jsme se zmínili v úvodu, variant s obsahem nebo absencí vybraných údajů je z období 1906 – 1992 celkem 11. Ne všechny tyto varianty [4 – 11] však obsahují kompletní identitu A – D, jak ji uvádíme u Pick#70a nebo u Pick#136b[2]. V následujícím textu se více soustředíme na Zámořskou Francii a její bývalé kolonie. Pro zpestření výkladu u vybraných variant připojujeme také jejich vodoznaky.