BANKOVKY MILOŠ KUDWEIS

 
       Monetární systém Izraele je z pohledu jednotlivých období velice zajímavý a obsahuje poměrně hodně variant platných měnových jednotek v závislosti na konkrétních letech.
       Palestinská libra (hebrejsky: פונט פלשתינאי nebo לירה ארץ ישראלית, arabsky: جنيه فلسطيني) byla od roku 1927 do 14. května 1948  měnou Britského mandátu Palestina. Dále byla mezi 15. květnem 1948 a srpnem 1948  měnou v Izraeli, než ji nahradila izraelská lira v tabulce níže (1A) . Do roku 1949 byla rovněž měnou emirátu Transjordánsko a do roku 1950  měnou na Západním břehu Jordánu (v té době spadal Izrael pod Jordánsko). Emirát Transjordánsko (arabsky إمارة شرق الأردن ; ang. Emirate of Transjordan) nebo Emirát Zajordánsko byl britský protektorát (na území současného Jordánska) v letech 1921 až 1946, který byl součástí Britského mandátu Palestina▀.
      Starý šekel (old shekel;hebrejsky. שקל, šekel, pl שקלים, sheqelim; arabský: شيقل, šīqal) byl  měnovou jednotkou státu Izrael od 1980 do konce roku  1985 (respektive 1978 – 1985). V lednu 1986 byl nahrazen  novým izraelským  šekelem  v poměru 1000:1. Ke změně došlo především s ohledem na probíhající hyperinflaci. Starý šekel se nejdříve dělil na 10 starých lirot (1/10) a později na 100 nových agorot;  1/100 (אגורות חדשות). Do do 24. února 1980 byla v platnosti izraelská lira, dělící se nejprve  na 1000 prutot (1/1000;1948 – 1960) a později na 100 agorot (1958-1980).
       Nový izraelský šekel (hebrejsky: שקל חדש, šekel chadaš, anglicky: New Israeli Sheqel, odtud neoficiální zkratka NIS) je oficiální izraelská měna platná na území Izraele a Palestinské autonomii od roku 1985. Označuje se symbolem ₪, který vznikl kombinací prvního hebrejského písmena ve slově šekel (ש) a chadaš (ח). ISO 4217 kód pro nový  šekel je ILS. Nový šekel má 100 agorot (od roku 1985; jednotné číslo agora), když se v letech 1985 – 1987 dělil na 1000 starých šekalimů (old sheqalim). Od roku 2003 jde v případě nového šekelu o volně směnitelnou měnu. Přesný vývoj a dělení izraelské měny včetně odpovídajících emitentů uvádí tabulka níže.

▀ Tyler, Warwick P. N. State Lands and Rural Development in Mandatory Palestine, 1920–1948. Brighton : Sussex Academic Press, 2001. 260
Berlin, Howard M (2001). The coins and banknotes of Palestine under the British mandate, 1927-1947
Pick, Albert (1994). Standard Catalog of World Paper Money: General Issues. Colin R. Bruce II and Neil Shafer (editors; 7th ed.)  Krause Publications. ISBN 0-87341-207-9.

 Historický vývoj měn na území Izraele

Pich#7b;1929;1 palestinská libra1A;A,R

Pich#2a;1948;1 palestinská libra^{1A; ▀ ▀;}A(jde o bankovku uniface)

 ▀ ▀ palestinská libra má částečně překrývající se katalogizaci podle příslušných emitentů;  Pick#6 – 11(Palestine Currency Board) a Pick#1a – 22a (Anglo-Palestine Bank Ltd[Pick#1 – 5 & Pick#14 - 18]  Israel Government[Pick#6 - 13]   a Bank Leumi Le - Israel B.M.[Pick#19 - 23]

     Následovala bankovka se shodnou nominální hodnotou Pick#15a z období let 1948 – 1951. Bankovka má charakter ND. Na bankovce z pohledu A je dobře patrný emitent (Anglo-Palestine Bank Ltd)

Pick#15a;ND(1948-1951) 1 palestinská libra/lira1A; A,R

   Pokud pomineme bankovku 1 libra (Pick#20) z roku 1952(ND) následuje velice zdařilá bankovka z roku 1955, Pick#25a (v tabulce ^1B) , která je emitována již centrální izraelskou bankou (Bank of Israel  ).

    Poslední bankovkou vydanou do roku 1960 je bankovka o nominální hodnotě 1 lira(=libra;Pick#30a – c; v tabulce ^1B). Bankovka byla emitována prostřednictvím Bank of Israel ve třech variantách, které se od sebe odlišují barvou sériových čísel a které jsou lokalizované na R a májí charakter horizontálního uspořádání v identitu  6digit + # posfix 2 digit, který je ve dvou případech (Pick#30b – 30c) psaný (první pozice posfixu) v hebrejštině.

Pick#30a;1958;1 lira^1B A,R; black serial #; with security thread (patrný v UV světle; viz níže)

pozn.: bankovka Pick#30c má podobně jako Pick#30a  v bankovní hmotě ochranný kovový proužek, který má kompaktní charakter při UV světle (jasně světle modrý) a také při prosvícení bílým světlem. Bankovka má rovněž profilometrické prvky, kupříkladu v oblasti nominální hodnoty na A bankovky.UV ochrana bankovky je v podstatě soustředěna pouze na nepočetná UV pozitivní vlákna.

A	B
C	D

A - nenominální vodoznak(podobizna rybáře)  ochranný kovový  proužek, který má charakter kompaktního proužku  (červené šipky) B - UV na A(vlevo);  hojná UV pozitivní vlákna; ochranný kovový proužek (červené šipky) C - profilometrie bankovky; pozitivní sériové číslo nahoře na R; D - pozitivní nosný motiv na A

     Na bankovku Pick#30a – c  navazuje velmi zdařilá a žádaná bankovka Pick#43a o nominální hodnotě 1 šekel (old sheqel; viz tabulka^Z1).

Pick#43a;1978;A,R

     Poslední bankovka o nominální hodnotě 1 šekel (v tomto konkrétním případě new sheqel) byla emitována v roce 1986 prostřednictvím Bank od Israel. Její katalogizace je Pick#51Aa.

Pick#51Aa;1986;A,R

A

B

A -  nenominální vodoznak s  kruhem nahrazující nominál bankovky▀ ▀ ▀ (červené šipky) žluté šipky (soutisková značka) B - detail

 ▀ ▀ ▀ tzv. nominální kruhy (nominal circles; חוגים נומינליי )  zajímavostí je, že ve vodoznakovém poli jsou zřetelné dva kruhy (viz detail), kdežto v UV světle i na bankovkách samotných je pouze jeden kruh, s mírnou dislokací od středu kruhu je lokalizována tmavá tečka (tzv. dark point; נקודה כהה) ),jejíž význam nebo úloha se nám nepodařilo zjistit ani v centrální bance Izraele

A

B

A - UV detail ( R ); pozitivní sériové číslo (zelené šipky; pozitivní je rovněž číslo vlevo nahoře na A) neúplná soutisková značka (žluté šipky) a jeden nominální kruh (červená šipka) UV plocha negativní B -  UV pole R; zelené šipky – pozitivní sériové číslo; zbývající  plocha UV negativní

       V souvislosti s výše uvedeným vodoznakem je vhodné doplnit základní informaci (nominální, nenominální) tím, že u bankovek (konkretně také izraelských) lze identifikovat tzv. poloprofilové (=semiprofilové) vodoznaky ( ang.half-profile). Jako vzor níže připojujeme vodoznak izraelské bankovky Pick#44a (5 sheqalim). Charakteristickým  rysem semiprofilového vodoznaku je ta skutečnost, že portrétovaná osoba je natočená bokem (v různém úhlu, maximálně však 900),  avšak je stále částečně vidět i druhé  (vzdálenější ) oko, byť například pouze v podobě očního oblouku▀ ▀ ▀ ▀ .

vodoznak u Pick#44a(5 sheqalim) z roku 1978

▀ ▀ ▀ ▀ Biermann, Christopher J. (2006).  7 . Handbook of Pulping and Papermaking (2 ed.). San Diego, California, USA: Academic Press. p. 171
Baadke, Michael.How to identify a stamp by its watermark in Linns.com Refresher Course section;2014;p.38
Benezit,Emmanuel.Dictionnaire critique et documentaire des Peintre, Sculpteurs, Dessinateurs et Graveurs. T.1 (A-Betto). Librairie Gründ, Paris 1976