Izrael - výběr 1948 - 1986 (palestinská libra - nový šekel)
Monetární systém Izraele je z pohledu jednotlivých období velice zajímavý a obsahuje poměrně hodně variant platných měnových jednotek v závislosti na konkrétních letech.
Palestinská libra (hebrejsky: פונט פלשתינאי nebo לירה ארץ ישראלית, arabsky: جنيه فلسطيني) byla od roku 1927 do 14. května 1948 měnou Britského mandátu Palestina. Dále byla mezi 15. květnem 1948 a srpnem 1948 měnou v Izraeli, než ji nahradila izraelská lira v tabulce níže (1A) . Do roku 1949 byla rovněž měnou emirátu Transjordánsko a do roku 1950 měnou na Západním břehu Jordánu (v té době spadal Izrael pod Jordánsko). Emirát Transjordánsko (arabsky إمارة شرق الأردن ; ang. Emirate of Transjordan) nebo Emirát Zajordánsko byl britský protektorát (na území současného Jordánska) v letech 1921 až 1946, který byl součástí Britského mandátu Palestina▀.
Starý šekel (old shekel;hebrejsky. שקל, šekel, pl שקלים, sheqelim; arabský: شيقل, šīqal) byl měnovou jednotkou státu Izrael od 1980 do konce roku 1985 (respektive 1978 – 1985). V lednu 1986 byl nahrazen novým izraelským šekelem v poměru 1000:1. Ke změně došlo především s ohledem na probíhající hyperinflaci. Starý šekel se nejdříve dělil na 10 starých lirot (1/10) a později na 100 nových agorot; 1/100 (אגורות חדשות). Do do 24. února 1980 byla v platnosti izraelská lira, dělící se nejprve na 1000 prutot (1/1000;1948 – 1960) a později na 100 agorot (1958-1980).
Nový izraelský šekel (hebrejsky: שקל חדש, šekel chadaš, anglicky: New Israeli Sheqel, odtud neoficiální zkratka NIS) je oficiální izraelská měna platná na území Izraele a Palestinské autonomii od roku 1985. Označuje se symbolem ₪, který vznikl kombinací prvního hebrejského písmena ve slově šekel (ש) a chadaš (ח). ISO 4217 kód pro nový šekel je ILS. Nový šekel má 100 agorot (od roku 1985; jednotné číslo agora), když se v letech 1985 – 1987 dělil na 1000 starých šekalimů (old sheqalim). Od roku 2003 jde v případě nového šekelu o volně směnitelnou měnu. Přesný vývoj a dělení izraelské měny včetně odpovídajících emitentů uvádí tabulka níže.
▀ Tyler, Warwick P. N. State Lands and Rural Development in Mandatory Palestine, 1920–1948. Brighton : Sussex Academic Press, 2001. 260
Berlin, Howard M (2001). The coins and banknotes of Palestine under the British mandate, 1927-1947
Pick, Albert (1994). Standard Catalog of World Paper Money: General Issues. Colin R. Bruce II and Neil Shafer (editors; 7th ed.) Krause Publications. ISBN 0-87341-207-9.
Historický vývoj měn na území Izraele
monetární |
období |
emitent(rok působení) |
dílčí |
jednotka |
|
|
jednotka |
|
|
|
|
palestinská líbra |
1927 – 1948(1951) |
Palestine Currency Board |
1000 mils |
lira (=libra)old lira1A) |
1948 - 1960 |
Israel Government |
1000 prutot |
|
|
1948;1952-1953 |
|
|
|
Anglo-Palestine Bank Ltd. |
|
|
|
1948-1951 |
|
|
|
Bank Leumi Le - Israel B.M. |
|
|
|
1952 |
|
lira(=libra)new lira(1B) |
1958[1955]-1980 |
Bank of Israel |
100 agorot |
|
|
|
old agorot |
starý šekel (old sheqel2A) |
1978-1985Z1 |
Bank of Israel |
10 lirot |
|
|
|
old lirot |
|
1980 - 1985 |
Bank of Israel |
100 agorot |
|
|
|
new agorot |
nový šekel(2B) |
1985-1987 |
Bank of Israel |
1000 šekalimů |
|
|
|
old sheqalim |
nový šekel(2C) |
1985 - |
Bank of Israel |
100 agorot |
|
současnost |
|
|
![]() |
![]() Pich#7b;1929;1 palestinská libra1A;A,R |
![]() |
Pich#2a;1948;1 palestinská libra1A; ▀ ▀;A(jde o bankovku uniface)
▀ ▀ palestinská libra má částečně překrývající se katalogizaci podle příslušných emitentů; Pick#6 – 11(Palestine Currency Board) a Pick#1a – 22a (Anglo-Palestine Bank Ltd[Pick#1 – 5 & Pick#14 - 18] Israel Government[Pick#6 - 13] a Bank Leumi Le - Israel B.M.[Pick#19 - 23]
Následovala bankovka se shodnou nominální hodnotou Pick#15a z období let 1948 – 1951. Bankovka má charakter ND. Na bankovce z pohledu A je dobře patrný emitent (Anglo-Palestine Bank Ltd)
![]() |
![]() |
Pokud pomineme bankovku 1 libra (Pick#20) z roku 1952(ND) následuje velice zdařilá bankovka z roku 1955, Pick#25a (v tabulce 1B) , která je emitována již centrální izraelskou bankou (Bank of Israel ).
Poslední bankovkou vydanou do roku 1960 je bankovka o nominální hodnotě 1 lira(=libra;Pick#30a – c; v tabulce 1B). Bankovka byla emitována prostřednictvím Bank of Israel ve třech variantách, které se od sebe odlišují barvou sériových čísel a které jsou lokalizované na R a májí charakter horizontálního uspořádání v identitu 6digit + # posfix 2 digit, který je ve dvou případech (Pick#30b – 30c) psaný (první pozice posfixu) v hebrejštině.
![]() |
![]() |
Pick#30a;1958;1 lira1B A,R; black serial #; with security thread (patrný v UV světle; viz níže)
pozn.: bankovka Pick#30c má podobně jako Pick#30a v bankovní hmotě ochranný kovový proužek, který má kompaktní charakter při UV světle (jasně světle modrý) a také při prosvícení bílým světlem. Bankovka má rovněž profilometrické prvky, kupříkladu v oblasti nominální hodnoty na A bankovky.UV ochrana bankovky je v podstatě soustředěna pouze na nepočetná UV pozitivní vlákna.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
A - nenominální vodoznak(podobizna rybáře) ochranný kovový proužek, který má charakter kompaktního proužku (červené šipky) B - UV na A(vlevo); hojná UV pozitivní vlákna; ochranný kovový proužek (červené šipky) C - profilometrie bankovky; pozitivní sériové číslo nahoře na R; D - pozitivní nosný motiv na A
Na bankovku Pick#30a – c navazuje velmi zdařilá a žádaná bankovka Pick#43a o nominální hodnotě 1 šekel (old sheqel; viz tabulkaZ1).
![]() |
![]() |
Poslední bankovka o nominální hodnotě 1 šekel (v tomto konkrétním případě new sheqel) byla emitována v roce 1986 prostřednictvím Bank od Israel. Její katalogizace je Pick#51Aa.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
A - nenominální vodoznak s kruhem nahrazující nominál bankovky▀ ▀ ▀ (červené šipky) žluté šipky (soutisková značka) B - detail
▀ ▀ ▀ tzv. nominální kruhy (nominal circles; חוגים נומינליי ) zajímavostí je, že ve vodoznakovém poli jsou zřetelné dva kruhy (viz detail), kdežto v UV světle i na bankovkách samotných je pouze jeden kruh, s mírnou dislokací od středu kruhu je lokalizována tmavá tečka (tzv. dark point; נקודה כהה) ),jejíž význam nebo úloha se nám nepodařilo zjistit ani v centrální bance Izraele
![]() |
![]() |
A - UV detail ( R ); pozitivní sériové číslo (zelené šipky; pozitivní je rovněž číslo vlevo nahoře na A) neúplná soutisková značka (žluté šipky) a jeden nominální kruh (červená šipka) UV plocha negativní B - UV pole R; zelené šipky – pozitivní sériové číslo; zbývající plocha UV negativní
V souvislosti s výše uvedeným vodoznakem je vhodné doplnit základní informaci (nominální, nenominální) tím, že u bankovek (konkretně také izraelských) lze identifikovat tzv. poloprofilové (=semiprofilové) vodoznaky ( ang.half-profile). Jako vzor níže připojujeme vodoznak izraelské bankovky Pick#44a (5 sheqalim). Charakteristickým rysem semiprofilového vodoznaku je ta skutečnost, že portrétovaná osoba je natočená bokem (v různém úhlu, maximálně však 900), avšak je stále částečně vidět i druhé (vzdálenější ) oko, byť například pouze v podobě očního oblouku▀ ▀ ▀ ▀ .
![]() |
vodoznak u Pick#44a(5 sheqalim) z roku 1978
▀ ▀ ▀ ▀ Biermann, Christopher J. (2006). 7 . Handbook of Pulping and Papermaking (2 ed.). San Diego, California, USA: Academic Press. p. 171
Baadke, Michael.How to identify a stamp by its watermark in Linns.com Refresher Course section;2014;p.38
Benezit,Emmanuel.Dictionnaire critique et documentaire des Peintre, Sculpteurs, Dessinateurs et Graveurs. T.1 (A-Betto). Librairie Gründ, Paris 1976