BANKOVKY MILOŠ KUDWEIS

    Libra je pravděpodobně nejstarší používanou měnou na světě, jejíž dějiny sahají až do osmého století našeho letopočtu. Nejdříve však libra znamenala pouze jednotku hmotnosti. Slovo pound pochází z latinského slova pendere (= vážit).  Tato jednotka hmotnosti charakterizovala určité množství stříbra, vážící jednu libru. Jedna libra představovala tehdy 453 gramů. Teprve postupem času se z váhavé jednotky stala jednotka peněžní.  

    Nejznámější  je zcela jistě  libra britská. Ta je také často označována jako libra šterlinků. Znakem  britské libry je £, mezinárodní kód měny je GBP (Great Britain Pound; ISO 4217). Možný (přípustný) znak  je  i varianta s dvěma vodorovnými čarami  ₤.  S tímto znakem je možné se setkat také u symboliky některých dalších světových měn. Například se používá k označení egyptské libry nebo turecké liry. Vedle liry (italském výrazu pro libru) je to také dinár, což je arabský termín pro libru (v arabštině جنيه)Termín libra je spojován s jednou z nejstabilnějších měn na světě. 

    Počítání libry bylo v minulostí jiné než je tomu dnes. Jedna libra se totiž v minulosti skládala z 20 šilinků a každý šilink pak z 12 pencí. Jedna pence byla tedy 1/240 libry. Změna přišla v roce 1971, kdy byla zavedena desítková soustava (decimalizace; viz níže) . Od tohoto roku  má jedna libra 100 pencí.  

      Libra jako měnová jednotka byla v historii pravděpodobně nejrozšířenější měnovou jednotkou na světě. Bylo to díky množství librových měnových systémů na africkém kontinentu v souvislosti s kolonizací, na které se výrazným způsobem podíleli významné evropské mocnosti (Británie, Portugalsko a Francie) a stejně tak činily v menším měřítku také Itálie, Německo a Belgie. 

       V současné době lze hovořit a librových měnových systémech soudobých a librových měnových systémech zaniklých (historických). 

žlutá - příbuzné měny, které mají stálý kurz vůči GBP, používané v korunních závislých území, avšak bez vlastního ISO kódu (vyjimkou je £ jerseyská, u které se nesprávně někdy uvádí kód JEP) a jsou  jen lokální variantou  libry; zelená - mezinárodně uznávané, samostatné měny, které jsou pevně svázány s britskou librou; fialová - mimobritské měny

¹  mimo libru britskou (£ šterlinků), £ severoirskou a skotskou

² svatohelenská libra je platidlem na Svaté Heleně, Ascensionu a Tristanu da Cunha, což je britské zámořské teritorium (anglicky British overseas territory) v jižní Atlantiku. ISO 4217 kód svatohelenské libry je SHP. Svatohelenská libra je pevně navázána na měnu svého nadřazeného politického celku - libru šterlinků. Kurs je stanoven 1:1.Svatohelenská libra koluje pouze na ostrovech Svatá Helena a Ascension, nikoli však na souostroví Tristan da Cunha, kde je zákonným platidlem pouze libra šterlinků. Na Svaté Heleně a Ascensionu lze platit jak britskou, tak i svatohelenskou librou. Naopak toto ovšem neplatí - ve Spojeném království svatohelenskou libru použít nelze.

³libanonský livre (livres),  současná měnová jednotka Libanonu, je odvozena od slova libréé; a proto je do současných  librových  jednotek často zařazován a dokonce má svůj kód dle ISO 4217 (libanonská libra;LBP; lebanese pound ).

Seznam historických librových oblastí

²australská libra byla též používána na Ostrovech Gilbert a Ellice, Nauru, Nových Hebridech (=AU £ ) a Papue Nové Guineji; platnost £AU na Nových Hebridech skončila v roce  1970, kdy  ji nahradil emisí ND (1970-1980) Overprint Nouvelles-Hébrides in Script Issue  tzv. novohebridský  frank (existující již od roku 1921),  který byl na Nových Hebridech v platnosti až  do roku 1980,  kdy došlo ke změně  názvu  a Nové Hebridy se od uvedeného roku označují jako Vanuatu  s vlastní měnovou jednotkou  vatu (ISO 4217 VUV).   

³jamajská libra byla také používána na Kajmanských ostrovech a ostrovech Turks a Caicos až do roku 1968

⁴novozélandská libra byla také používána na Cookových ostrovech a na Pitcairnových ostrovech, stejně tak jako v Západní Samoe  a v Tonze (Tongo)  novozélandská libra byla  v paritě s librou britskou a dělila se na 20 šilinků a 240 pencí ;  libra byla transformována na novozélandský dolar v roce 1967, který se skládá  ze 100 centů

⁵jihoafrická libra byla také používaná v bývalých afrických státech Basutsko(Lesotho),Bečuánsko(Botswana) a jihozápadní Africe (Německá jihozápadní Afrika;JAR)  citace: Otto von Weber: Geschichte des Schutzgebietes Deutsch-Südwest Afrika, Kuiseb-Verlag, 2009;  ISBN 99916-40-08-8

      Na území současné Nigerie, v její jihovýchodní části působil v letech 1967 – 1970 státní celek, který nesl označení Biafra.  Z hlediska notafilie je podstatné, že Biafra měla svoji vlastní měnu, biafrickou libru. Emitentem  bankovek byla  Bank of Biafra. Lokální biafrická libra byla v roce 1970 nahrazena nigerijskou librou, konkretně bankovkami emise ND (1968)  Bank Building / 2 Signatures  Pound Issue, což byla v pořadí již třetí librová emise (po roce 1958 a 1967) vydaná Central Bank of Nigeria. 

Biafra;10 liber;Pick#7a;ND(1969) A, R

Výběr některých librových systémů před transformací

1) Nigerie

    Vlastní nigerijská libra a její působení na území Biafry a Nigerie píše svoji historii od roku 1958.  V koloniálním období bylo území dnešní Nigérie součástí Britské západní Afriky a používal se zde britský monetární systém  ( britská libra = 20 šilinků = 240 pencí). V roce 1907  byla zavedena západoafrická libra (viz níže) , která měla paritní hodnotu k britské libře a byla na ni pevně navázána. V roce 1958  byla ustanovena Nigerijská centrální banka (Central Bank of Nigeria), v praxi však začala fungovat až od poloviny roku 1959. Přesto uvolnila v roce 1958 první librovou emisi  bankovek Nigerie, 15.09.1958  River Scene  Pound Issue. Tím byla vytvořena   nigerijská libra, která už nebyla součástí západoafrické libry. I nigerijská libra přesto byla nadále  pevně navázána na libru britskou. 

     Nástupnická  nigerijská naira (označení  ₦)  se do oběhu dostala v roce 1973, kdy nahradila nigerijskou libru. Zároveň proběhla decimalizace měny tím, že dílčí jednotkou nairy se stalo kobo, které mělo hodnotu jedné setiny naira.

Nigerie; 5  liber;Pick#13b;ND(1968)

Nigerie;10 naira;Pick#17d;ND(1973 – 1978)

2) Fidži

      Mezi lokální librové monetární systémy patří zcela jistě libra Fidži a  Jamajky. Fidžijský dolar je měnou pacifického ostrovního státu Fidži. Název dolar  má fidžijská měna společný s měnami několika dalších států, které lze zařadit do skupiny zemí s tzv. angloamerickou historií a kulturou. Značka pro dolar je $, ale pro rozlišení od jiných měn se před tento znak dávají písmena FJ (FJ$ ). Dolar na Fidži nahradil librový systém na Fidži v roce 1969 emisí bankovek ND (1969)  For the Government of Fiji  Issue, jejichž emitentem byl Government of Fiji. Emitent fidžijských bankovek byl několikrát změněn a až od roku  1983 je jím centrální banka Fidži označovaná jako  Central Monetary Authority of Fiji. Fidžijská libra měla klasické librové členění na 20 šilinků a 240 pencí. V roce 1969 proběhla decimalizace a dílčí jednotkou se stal cent(1/100).

Fidži;10 liber;Pick#55e;1964

Fidži;20 dolarů;Pick#63a;ND(1969)

pozn.: bankovky Fidži jsou ve všech vydaných dolarových emisí nedatovány (ND)

     Na území Afriky se několik librových systémů transformovalo na systém místních lokálních měn. O nigerijské libře a následně naiře jsme se zmínili výše.

3) Gambie

    Gambijská libra byla zavedena na území Gambie v letech 1964-1965  prostřednictvím The Gambia Currency Board na principu parity se západoafrickou librou, kterou měla nahradit. Gambijská libra se dělila na 20 šilinků a 240 pencí a v emisi  ND (1965-1970)  Pound  Issue došlo k vydání tří nominálních hodnot;10 šilinků, 1 a 5 liber. V roce 1971došlo v paritě ke změně, když libru nahradilo gambijské dalasi (pl.dalasis). Uznávaným mezinárodním kódem je GMD. Reálný přechod na novou měnovou jednotku nastal až vydáním první emise v roce  1972. Dílčí jednotkou je v poměru 1/100 bututs. Emisním ústavem se stala národní banka Central Bank of The Gambia, která na území Gambie působí do současné doby.

Gambie;5 liber;Pick#3a;ND(1965-1970)

Gambie;

25 dalasis;Pick#7a;ND(1972)

4) Ghana

      Podobnou situaci, jako v případě gambijského cedi lze zaznamenat v případě Ghany. Na území Ghany byl platný systém ghanské libry, která se dělila  na 20 šilinků a 240 pencí. První a jediná librová emise nese označení 1958-1963  Bank of Ghana Building Pound Issue.  Emisním ústavem byla centrální banka (  Bank of Ghana). Tento bankovní dům  na území Ghany působí do současnosti. Ghanské cedi se dělí po uskutečněné  decimalizaci na 100 pesewas (sing.pesewa; viz níže) a má mezinárodní kód  GHS, když v literatuře se setkáváme také se sekundárním symbolem GH₵. Přechod z libry na cedi proběhl prostřednictvím emise   ND (1965)  Nkrumah Cedi Issue. .Bankovky jsou  nedatované (ND). K  identitě bankovek  podle data centrální banka přistoupila v roce 1967.    

Ghana; 5 liber;Pick#3d;1962

Ghana;20000 cedis;Pick#36a;2002 (jedná se o tzv. druhý cedi;₵2)

5) Malawi a Zambie

       Za zmínku jistě stojí i transformační procesy na území Malawi a Zambie. Na území Malawi platila tzv. malawijská libra. Ta byla v platnosti do konce roku 1964, kdy byla nahrazena malawijkou kwačou (psáno kwacha). Kwacha se dělí na 100 tambala. Mezinárodním kódem malawijské kwachy je MWK. Poslední emisí ještě  s  malawijkou  librou byla Act 1964  2 Signatures  Pound Issue na sklonku  roku 1964. Již z názvu je zřejmé, že předcházející emise ponese označení   Act 1964  1 Signature  Pound Issue , Ta byla vydána na začátku roku 1964. Emitentem bankovek Malawi byla v roce 1964 Reserve Bank of Malawi, která působí jako bankovní dům v Malawi do současnosti a plní funkci centrální banky.

Malawi;5 liber;Pick#4a;1964(použita jedna signatura)

Malawi;10 kwacha;Pick#8a;1964 (použité dvě signatury)

pozn.: v případě uvedených příkladů je zajímavostí ta skutečnost, že se jedná o bankovky mající zcela výjimečně totožný obraz R; bankovky Pick#4a & Pick#8a jsou identické vyjma nomenklaturního označení měny. Pick#8a se odlišuje pochopitelně signaturou, které jsou použity dvě a tím i signem.U bankovky Pick#4a je signum GOVERNOR, kdežto u bankovky Pick#8a je to GOVERNOR (vlevo v pravé části bankovky na A) a GENERAL MANAGER (vlevo v pravé části bankovky na A)

R4a                                                                          

R8a

   Podobně jako gambijská a ghanská libra prodělala změnu také libra zambijská. Ta na území Zambie platila v letech 1963 – 1964 a byla reprezentována dvěma emisemi bankovek. 

Zambie;1 libra;Pick#2a;ND(1964)

    Librové a dílčí bankovky libry v oběhu zůstávají  až do roku 1968, kdy byla emitována první emise nové měnové jednotky, kwacha (ND (1968)  President Kaunda / With Dot between Letter and Value Kwacha Issue). Současně proběhla decimalizace a jedno kwacha se dělilo a také v současnosti dělí na 100 ngwee. Zambijská kwacha byla poměrně stabilní měnou. Přesto v roce 2013 banka provedla denominaci a dosud nejvyšší nominál 50000 kwacha byl nahrazen bankovkou o nominální hodnotě 100 kwacha. Na sklonku  roku 2014 vydala centrální banka výroční bankovku o nominální hodnotě 50 kwacha při příležitosti 50. výročí samostatnosti (50th Anniversary of Independence (1964-2014). Současně v roce 2013 došlo dle mezinárodního kódu ze ZMK   na  ZMW^A. Emitentem po celou dobu od roku 1963 do současnosti je centrální banka (Bank of Zambia ). V roce 2003 byla v Zambii vydána první emise polymerových bankovek na africkém kontinentu.

^AZambia rebased kwacha notes confirmed BanknoteNews.com. January 23, 2014

Zambie;50 kwacha;Pick#55a;2014

6) Rhodesie

      O palestinské libře podobně  jako o západosamojské libře jsme se již v krátkosti zmínili (viz tabulka).  Pokud se jedná o rhodeskou libru, která byla měnovou jednotkou ve státu Rhodesie, respektive Jižní Rhodesie (dnešní Zimbabwe) , tak ta byla nahrazena v roce 1970 rhodeským dolazem. Rhodeský dolar přešel v roce 1980 emisí  1980-1994  Chiremba Rocks  First Issue v zimbabwský dolar. Původní rhodeská libra byla také oficiální  měnou ve státu Ňasko (současné Malawi), kde byla v roce 1964 nahrazena místní malawijkou librou  a následně po měnové reformě v roce 1964 malawijkou kwachou (viz výše). 

Rhodesie;

5 liber;Pick#29a;1966

Rhodesie;

5 $;Pick#32a;1972

7) Sierra Leone a CFA frank

    Západoafrická libra (anglicky British West African pound; BWAP) byla měnou tzv. britské západní Afriky, skupiny britských kolonií, protektorátů a mandátních území. Byla paritní s britskou librou a stejně tak se dělila na 20 šilinků, každý za 12 pencí. Byla také platnou měnou na území Sierra Leone. Zde došlo k vytvoření centrální  banky v roce 1964 (Bank of Sierra Leone) a jako národní měna byl přijat  sierro – leonský  leone (plur.leones). Dílčí jednotkou v poměru 1/100 byl do roku 1980 cent (=centimes).  Od roku 1982 sieroleonský leon dílčí jednotku  nemá stanovenou.  Západoafrická libra dala také základ  tzv. CFA franku^B, který byl poprvé přijat v Kamerunu v roce 1961. Téhož roku byl CFA frank zaveden v paritě s Kamerunem  také v dalších  středoafrických (CFA = XAF) a západoafrických (CFA = XOF) státech, což později dalo vzniknou  západoafrické^Ca středoafrické měnové unii (CFA – Communauté Financiére Africaine; Africké měnové společenství). Tyto unie mají své vlastní emise bankovek, které poprvé v případě XAF pocházejí z roku 1993 a pro lokalitu XOF již z roce 1959. Jednotlivé státy obou unií mají určeny tzv. národní kódy (např.Kamerun – U).

^B CFA frank platil po určitou dobu také ve státech mimo středoafrických  či západoafrických zemí (jako příklad uvádíme Madagaskar nebo Komory), které byli začleněny do tzv. francouzských území v Africe. V těchto státech byla později přijata národní měna (madagaskarský frank; komorský frank) nahrazující platnost CFA franku 

^C West African Economic and Monetary Union &  Central African Economic and Monetary Community;2014;J.Notaphily;23;74 –  114

Kamerun;10000 franků;Pick#210U(1)2002

Sierra Leone 2 leones;Pick#2a;ND(1964)

8) Jihoafrická republika

        Na území současné Jihoafrické republiky (=JAR) je měnovou jednotkou jihoafrický rand. ISO kód randu je ZAR, který pochází z holandského termínu Zuid-Afrikaanse rand. Ten tvoří na území Jihoafrické republiky, Lesotha, Namibie a Swazilandu měnovou unii, označovanou za společný měnový prostor. V uvedených čtyřech státech je jihoafrický rand uznáván jako tzv. nadnárodní měnová jednotka. 1/100 randu se označuje cent. Jihoafrický rand je v platnosti od reformy v roce 1961, kdy nahradil do té doby užívanou jihoafrickou libru. Poslední emisí jihoafrické libry byla emise z období 1961 – 1965 (1961-1965  Van Riebeeck - Alternating English or Afrikaans on Top  Issue). Shodné označení má i prvá emise jihoafrického randu (1966-1975  Van Riebeeck - Alternating English or Afrikaans on Top Issue). 

JAR;100 liber;Pick#101a;1952

JAR;200 randů;Pick#137(1)ND(2012)

         Závěrem je potřeba zmínit tu skutečnost, že každá měnová jednotka, jak jsme již uvedli, má přidělen tzv. mezinárodní kód, který je součástí normy ISO 4217. Vedle těchto kódů podle příslušné normy ISO je u většiny měn používán i národní kód^D, který však převážně není shodný s kódem mezinárodním. Národní kódy  jsme zmínili kupříkladu u klasifikace CFA franku.  Národní kódy  se často vyskytují  také  na bankovkách, nejčastěji  před příslušnou nominální hodnotou. Jako příklad můžeme zmínit bankovky Zambie či Nigerie, u kterých je před odpovídajícím  nominálem  uveden v případě Zambie  kód K a na bankovkách Nigerie ₦. (do emise   1984-2015 Issue). Velice častým kódem , který na bankovkách nalezneme, je symbol dolaru ($)  nebo libry (£) ve stejné lokaci, kterou zmiňujeme výše. Tyto národní kódy se označují jako tzv. národní symbolika, častěji však jako měnové symboly.  Těmto symbolům se budeme věnovat v některém dalším příspěvku.   

^D Die Symbole in der Welt der Währungseinheiten verwendet. Currency symbol 2012 ISBN 154 812; 248 Seiten